V posledních dvou letech zaznamenává policie výrazný nárůst násilného chování napříč společností. A to i u malých dětí a školáků. Ty výrazně ovlivňují sociální sítě, na které mají často naprosto neomezený přístup. Podle šéfa protiteroristické policejní centrály NCTEKK Břetislava Brejchy selhávají rodiče a také školy, které často neřeší projevy problematického chování.
„Je to takový ten swiss cheese (viz vysvětlující box) model toho, jak ten incident letí od začátku nějakého problému z rodiny přes instituci, kterou je škola, přes zdravotní péči, volnočasové aktivity, až vlastně přistane u policie, která na to zareaguje,” popsal v nové epizodě podcastu Odkryto.cz.
Takzvaný model švýcarského sýru popisuje příčinné souvislosti nehod jako plátky sýru s dírami poskládanými za sebe. Ilustruje, že ačkoli mezi nebezpečím na začátku a nehodou na konci leží několik vrstev obrany, v každé z nich existují nedostatky. Každý plátek sýru (rodina, škola) může potenciální problém zachytit. Brejcha popisuje policii jako ten poslední, který řeší až nehodu.
Podle šéfa protiteroristické centrály hraje důležitou roli v odhalování potenciálních pachatelů právě škola a rodina. „Když půjde deváťák po škole, bude míjet učitelku a řekne Heil Hitler, tak on ho prostě musí zastavit a říct mu: Co jsi říkal? A začít to řešit. Zavolat si rodiče, udělat o tom záznam a říct: Myslel jsi to jako srandu? Tak už to nedělej, protože to není v pořádku. Zeptat se rodičů, zda se takhle projevuje. Rodič najednou zjistí, že má pomalovaný pokoj hákovými kříži, že si toho nevšimli,” dodal Brejcha.
Podle něj je to i případ útoku na filozofické fakultě v Praze. „Ten skončil u policie takhle tragicky, ale byla tam spousta vrstev předtím, kdy tam byly nějaké signály. Nechci to zjednodušovat, ani bagatelizovat, ale pak je to takové to: On byl takový divný. Ale proč?” ptá se šéf NCTEKK.
Podle něj by na problematické děti a mladistvé mohly platit alternativní tresty. „V jednom z našich nedávných případů byl součástí trestu zákaz návštěvy sociálních sítí, což si myslím, že může v trestním řízení padnout a myslím si, že to je progresivní trest,” řekl Brejcha.
Tomáš Vladyka
Kyberšmejdi už prodávají franšízy
Brejcha v podcastu popsal také stále populární případy falešných policistů a bankéřů, pomocí kterých takzvaní kyberšmejdi připravují Čechy o jejich úspory. Callcentra, ze kterých volají lidem, jsou často na Ukrajině. NCTEKK kvůli tomu navázal úzkou spolupráci s tamními tajnými službami a policií.
„Je to postavené v podstatě jako jakákoliv firma, má to nějakou vlastní hierarchii, dochází tam k náborování lidí specifickým způsobem. Velmi často používají i polygraf, neboli detektor lži, aby si ty lidi vyzkoušeli, jestli nepracují pro bezpečnostní složky,” popsal Brejcha.
Podvodná callcentra dnes ukrajinské gangy prodávají jako řetězce. „Setkali jsme se i s tím, že to prodávají jako franšízu. Když byste si chtěl dneska koupit ten model, tak zaplatíte nějaké peníze a dostanete metodiku nebo návod na to, jak ta firma funguje, na co si dát pozor, jak to vystavět a můžete si to koupit jako balíček,” doplnil Brejcha.
