Česká firma PBS Velká Bíteš, která vyrábí mimo jiné motory do dronů a s ukrajinskou společností Ivčenko-Progress vyvíjí společný motor pro rakety, v červnu 2026 požádala o patentovou ochranu v Rusku. Konkrétně jde o turbínový motor s dvoustupňovým kompresorem. Vyplývá to z veřejně dostupného záznamu v databázi ruského Federálního institutu průmyslového vlastnictví (FIPS), který spadá pod patentový úřad Rospatent. Firma tvrdí, že si tímto krokem chce jen chránit své výrobky a do Ruska od vypuknutí invaze na Ukrajinu v roce 2022 nic nedodává.
„Vzhledem k pokusům konkurence porušit patentová práva PBS Group jsme platnost našich registrovaných patentů rozšiřovali do dalších zhruba deseti zemí. Důvodem, proč je mezi nimi také Ruská federace, je zjištění, že podle dostupných informací právě v této zemi mohlo k podobným pokusům docházet,“ řekl Odkryto.cz mediální zástupce PBS Tobiáš Tvrdík. Podle rejstříku jde ovšem o mezinárodní přihlášku z června 2025, která zatím nikde jako patent udělena nebyla. Do ruské národní fáze ji firma nechala vstoupit předčasně, ačkoli mohla čekat déle.
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý je skeptický. „Považuji to za rizikové. V patentu se bude muset předložit poměrně podrobný popis produktu, což může vést ke ztrátě firemního know-how. Mimo to v Rusku není žádná záruka, že bude takové podání u patentového úřadu respektováno,“ řekl Odkryto.cz armádní generál v záloze, který dnes vede katedru bezpečnostních studií CEVRO Univerzity.
Popis vynálezu je veřejně dostupný už od března, kdy ho v rámci mezinárodní přihlášky zveřejnila Světová organizace duševního vlastnictví.
Rusko má navíc zákonnou možnost patent ignorovat. Ruský občanský zákoník uvádí, že vláda může bez souhlasu majitele patent použít kvůli „obraně a bezpečnosti státu“. „Vláda Ruské federace má právo v případě krajní nutnosti související se zajištěním obrany a bezpečnosti státu či ochranou života a zdraví občanů rozhodnout o využití vynálezu, užitného vzoru nebo průmyslového vzoru bez souhlasu majitele patentu, přičemž jej o tom musí co nejdříve vyrozumět a vyplatit mu přiměřenou kompenzaci,“ stojí v zákoníku. Od března 2022 ale Rusko podle nařízení vlády č. 299 firmám ze zemí, které považuje za nepřátelské, včetně Česka, v takovém případě platí nulovou kompenzaci. Dosud známé případy použití článku se týkaly léčiv, například léku remdesivir během pandemie covidu.
Samotné podání přihlášky podle Evropské komise unijní sankce vůči Rusku neporušuje. Porušením by mohlo být například zpřístupnění know-how nad rámec toho, co přihláška vyžaduje. Ve veřejném výpisu FIPS je zaznamenáno, že firma letos v srpnu na výzvu úřadu doplnila v rámci formální kontroly „dodatečné materiály“. Jejich obsah veřejný není. Formální kontrolu přihláška v září prošla, věcný průzkum, který rozhodne o udělení patentu, ještě neproběhl.
Firma: je to formalita
Firma odmítá, že by součástí dokumentace mohly být i informace, které by Rusové mohli zneužít. „Registrace patentů v nové zemi je formalitou a nedochází při ní k vyzrazení žádných neveřejných informací, únik jakýchkoliv citlivých dat v rámci tohoto kroku tudíž můžeme zcela vyloučit. Naopak tím posilujeme globální ochranu patentů, které se váží k našim unikátním výrobkům,“ dodal Tvrdík.
Postup PBS hájí i prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (PBS je členem asociace. Nejde o reportéra Odkryto.cz Jiřího Hynka - pozn. red.). „V současné době je ochrana patentů v Rusku naprosto zásadní. Bez toho je téměř nemožné ochránit vlastní řešení před vykradením a následným zneužitím,“ řekl Hynek Odkryto.cz. Tvrdí, že i za současné situace mají podobné žádosti v Rusku smysl. „Když si to nebudeme patentově chránit, tak to určitě respektovat nebudou. Takto je naděje, že třeba ano,“ míní.
Jiné zbrojní firmy se nehlásí
Jenže mezi tuzemskými zbrojaři a firmami z obranného průmyslu jde o unikát. Redakci Odkryto.cz se v ruské databázi podařilo dohledat dvacet přihlášek patentů a užitných vzorů, které české firmy podaly od začátku invaze. Nejvíc, jedenáct, jich je z roku 2022.
S jedinou výjimkou jde o civilní firmy, například Koh-i-noor Hardtmuth přihlásil nástroj pro psaní a kreslení a společnost Bednar FMT zemědělské nářadí.
„Od začátku ruské invaze na Ukrajinu počet českých patentových přihlášek v Rusku výrazně klesl. Zatímco před válkou jich české subjekty podávaly přes dvacet ročně, v roce 2024 už byly pouze dvě,“ řekl Odkryto.cz advokát Jakub Hlína z kanceláře Clay & Partners, která se mezinárodními patenty zabývá.

„Podle dostupných patentových rejstříků je PBS jedinou dohledanou českou společností z obranného průmyslu, která po začátku invaze požádala o patentovou ochranu přímo v Rusku. Učinila tak v červnu 2026, přičemž patent dosud udělen nebyl. Jde tedy o zcela ojedinělý případ. Část novějších přihlášek ještě nemusí být zveřejněna, takže nelze zcela vyloučit další, ale dost by mě to překvapilo,“ dodal Hlína.
Vysvětlení, proč se v Rusku ze zbrojařů hlásí o patent jen PBS, nemá ani Hynek. „Neznám patentovou politiku jednotlivých firem. Ani netuším, jak která firma o patentovou ochranu v Rusku žádá. Možná se PBS obávala, aby její řešení nebylo Ruskem zneužito. A třeba řešení jiných firem není pro Rusko zajímavé nebo se zneužití neobávají. Anebo si patentovou ochranu zajistily již dříve,“ míní Hynek.
Historické vazby
PBS Velká Bíteš měla do roku 2022 významné obchodní vazby na Rusko. Mezi její partnery patřily dceřiné firmy tamního Rostecu - Kazaňský vrtulníkový závod a Ulan-udský letecký závod. Ty podle Kyiv Independentu neutnula ani anexe Krymu v roce 2014. PBS uvádí, že od té doby dodržuje sankce EU na vojenský materiál a zboží dvojího užití.
V listopadu 2023 informoval Kyiv Independent o tom, že se součástky do vrtulníků vyráběné PBS dostaly do Ruska přes podniky v Indii a Kazachstánu. „PBS Velká Bíteš měla dokonce do roku 2022 kancelář v Moskvě, takže mohla své produkty prodávat přímo ruským zákazníkům. Po zahájení plnohodnotné ruské invaze dodávky pomocných energetických jednotek pokračovaly, i když přes zprostředkovatele v Indii a Kazachstánu,“ uvádí text.
PBS tehdy reagovala s tím, že jde o „špinavou hru ruských služeb“, které podle ní vložily do indické exportní databáze falešné údaje.
Loni v srpnu se po útoku na Kyjev objevilo na sociálních sítích tvrzení, že jeden z ruských proudových dronů Geran-3 poháněl motor PBS. Firma to ve svém prohlášení důrazně odmítla s tím, že motor na fotografii se konstrukčně liší a obsahuje čerpadlo Bosch, se kterým PBS nespolupracuje.