Druhým dnem dnes probíhalo soudní líčení s bývalou abatyší Taťánou Hanhur, obviněnou ze zpronevěry pozemků a staveb pravoslavného monastýru v Loděnici u Berouna. Hanhur v roce 2022 majetek převedla na Český svaz výrobců a obchodních firem pro komerční spolupráci s Ruskou federací, aniž by tento krok schválil nadřízený orgán monastýru, kterým je Pražská pravoslavná eparchie. Měla tím vzniknout škoda přes 70 milionů korun.
Jednou z klíčových postav kauzy je Irina Trušnikova, předsedkyně zmíněného svazu, který v roce 2012 areál monastýru církvi daroval, aby jej o deset let později od Hanhur získal zpět.
Podle dnešní výpovědi svědka Volodymyra Selyského mu právě Trušnikova v telefonickém rozhovoru sdělila, že vedení církve plánuje objekt vyvlastnit a převést do zřízeného fondu. Záměrem eparchie objekt vyvlastnit měla být porušena podmínka původního daru.
Selyského výpověď tak podporuje argumenty obhajoby, která tvrdí, že navrácením majetku původnímu dárci nechtěla Hanhur církev poškodit, ale naopak klášter zachránit před hrozícím prodejem. Trušnikovou se redakce Odkryto.cz pokoušela v minulosti opakovaně zastihnout, ale neúspěšně.
Selyskyj ale nebyl zdaleka jediný pravoslavný věřící nespokojený s vedením eparchie. Obavy věřících o osud monastýru v Loděnici byly dlouhodobé a pramenily z nedůvěry k tomu, jak s církevním majetkem nakládá úzké vedení Pražské eparchie.
Postavy arcibiskupa Michala Dandára a jeho tehdejšího tajemníka Igora Střelce jsou v církevních kruzích vnímány značně kontroverzně, a to nejen v souvislosti s jejich předlistopadovou spoluprací s StB, ale zejména v souvislosti s hospodařením eparchie a podezřeními z neprůhledného vyvádění majetku na spřízněné subjekty.
Právě na toto nebezpečí měl Selyského upozornit otec Jan Polanský. Ten se dlouhodobě řadí k hlasitým kritikům současného vedení eparchie a Selyského informoval, že v Českých Budějovicích již k podobnému scénáři došlo.
Svědectví proti abatyši
U soudu dnes vypovídal i sám Igor Střelec a jeho výpověď mířila přímo proti obhajobě Hanhurové, když uvedl, že monastýr je podřízen eparchii a jakákoliv majetková dispozice, včetně prodejů či zřizování věcných břemen, musí projít procesem schválení eparchiální radou a získat požehnání arcibiskupa. Podle Střelce byly vztahy s abatyší zpočátku normální, zásadně se však zhoršily poté, co na eparchii začaly poštou přicházet udání popisující její údajné hříchy a kárná provinění.
Tříčlenná komise, která měla „hříchy“ Hanhurové zkoumat, je přitom dodnes nefunkční, když jeden člen zemřel a druhý se odstěhoval, jak dnes vypověděl další ze svědků a člen eparchiální rady Milan Týmal. Tehdejší tlak na abatyši potvrzuje i jeho tvrzení, že Dandár navrhoval odvolání Hanhur hned několikrát, přičemž argumentoval právě jejími osobními prohřešky.
Eparchiální rada se však k věci stavěla zdrženlivě s tím, že odvolání spadá do výhradní kompetence arcibiskupa. Jak Odkryto.cz informovalo loni v srpnu, s následnou žalobou ohledně okamžité výpovědi bez udání důvodů Hanhur neuspěla. Z výpovědí Střelce i Týmala vyplývá, že v době odvolání Hanhurové o převodu majetku nevěděli a vše se dozvěděli až zpětně, z veřejných zdrojů.
Autor: Tomáš Vladyka, spolupracovník redakce
