Po anexi Krymu patřil Alexandr Barabanov, ukrajinský rodák s ukrajinským pasem, k výrazným veřejným hlasům, které v médiích prezentovaly ruský pohled na Ukrajinu. I po zahájení celoplošné invaze v únoru 2022 veřejně schvaloval kroky Moskvy a zpochybňoval válečné zločiny ruské armády. Tou dobou byl podle informací Odkryto.cz i občanem Ruské federace.
S Ruskem ho spojovala nejen ideologie, ale i finance. V minulosti působil jako šéfredaktor časopisu Artek určeného pro ruskojazyčnou mládež. Barabanov na jeho provoz podle informací redakce usiloval i o prostředky od kremelské propagandistické nadace Ruský mír a z Moskevského domu krajanů. V letech 2015 až 2017 žádala redakce časopisu prostřednictvím Barabanova o granty ve výši 1 až skoro 1,9 milionu rublů (v přepočtu podle tehdejšího kurzu necelých 760 tisíc korun).
Podle informací v žádosti o grant byly náklady na vydávání časopisu od jeho vzniku v roce 2007 až do roku 2015 z přibližně 60 procent pokryty dotacemi tuzemského Ministerstva kultury.
„V roce 2015 byly dotace na vydávání časopisu v rámci Programu podpory periodik v jazycích národnostních menšin ukončeny. Oficiální důvody odmítnutí jsou spojovány s četnými vystoupeními předsedy spolku „Artek“ v České televizi, jeho rozhovory v tisku a vystoupeními na mezinárodních konferencích týkajících se vojenského převratu na Ukrajině v roce 2014 a jeho „objektivního“ hodnocení událostí na světové politické scéně. Tento názor se liší od postoje nového složení komise a klíčových osob rozhodujících o přidělování grantů,” píše se v žádosti o podporu.
Osudným vystoupením v televizi, které časopis připravilo o české dotace, se nejspíš míní Barabanovovo vystoupení v pořadu Máte slovo v březnu 2014, kde okupaci poloostrova označil za opodstatněnou vojenskou operaci.
Redakce
Kreml Barabanova podle dřívějšího zjištění Investigace.cz později využíval také jako prostředníka pro obcházení sankcí. V roce 2023 se měl podle dohody podílet na schématu převodu peněz ze sankcionovaného ruského fondu Pravfond do Česka. Z interní komunikace fondu vyplývá, že jeho známý Alexandr Frančetti, obviněný v Česku ze založení proruské paramilitární jednotky na Krymu, chtěl využít Barabanovovy české a ruské účty k převodu kremelských prostředků na české právníky. Šlo tak o pokus obejít sankční režim.
Jednou nohou v Česku
Plánovaná akce byla nakonec zrušena, mimo jiné i proto, že v té době už probíhalo řízení o Barabanovově vyhoštění. Úřady mu v roce 2024 zrušily povolení k trvalému pobytu s odůvodněním, že představuje bezpečnostní riziko.
Barabanov se ale nakonec úspěšně odvolal. Nejvyšší správní soud předchozí rozhodnutí zrušil, a tak propagandista získal zpět povolení k pobytu a může se volně pohybovat po Česku.
„Snažili se mě vyhostit, ale jsem tady,“ komentoval stručně při setkání s reportérem Odkryto.cz na Olšanském hřbitově. Na otázku, zda tedy je ve skutečnosti ruským špionem, s úsměvem konstatoval, že rozhodně ne. „Jednou nohou jsem v Česku, druhou v Minsku,” popsal své nynější fungování.
Karel Hrubeš
Barabanovovy postoje k válce na Ukrajině a obdivný vztah k Rusku se však nemění. Na otázku redakce, zda vnímá konec války jako blízký, uvedl, že podmínkou je zastavení evropské finanční podpory Kyjevu. „Dokud Česko a Evropa budou posílat na Ukrajinu zbraně a drony, bude situace špatná,“ míní.
Podle něj Rusko navzdory spekulacím nečelí ekonomické krizi. „Nechtějí to prostě dělat okázale, protože to teď není vhodné,“ odpověděl na dotaz, proč Rusko letos výrazně omezilo oslavy Dne vítězství a vynechalo tradiční přehlídku vojenské techniky.
