Ruský Federální státní unitární podnik v Česku spravuje sedm desítek budov vlastněných Ruskou federací, například budovu bývalé sovětské školy v pražských Dejvicích. Od roku 2023 je česká pobočka společnosti na tuzemském sankčním seznamu, přesto ve své nejnovější účetní závěrce vykázala významný nárůst vlastního kapitálu.
Ačkoliv tržby z prodeje služeb (např. z pronájmu vlastněných budov) mezi roky 2024 a 2025 jen mírně klesly a pohybují se stále okolo 30 milionů Kč, tak vlastní kapitál podniku ve stejném období skokově vzrostl z necelých 5 milionů na 20 milionů Kč.
Tento nárůst neodpovídá výsledkům z běžné hospodářské činnosti, ale vnitřním účetním operacím. Položka nerozděleného zisku minulých let vzrostla z nulové hodnoty v roce 2024 na 13,2 milionu korun v roce 2025. Současně s tím došlo k významné změně v položce „Jiné závazky”, kde firma v roce 2024 evidovala dlouhodobý dluh ve výši 8,5 milionu korun. Ten byl nově vymazán a položka klesla do negativních hodnot. Kapitalizací tohoto dluhu, pravděpodobně ze strany mateřské společnosti, se tak český odštěpný závod zcela oddlužil.
Účetní uzávěrka zároveň obsahuje prohlášení, které je v rozporu s veřejně dostupnými informacemi. Vedoucí českého odštěpného závodu Michail Saruchanov v dokumentu výslovně uvádí, že podnik nemá informace o tom, že by proti podniku byly vedeny jakékoliv spory.
Jiří Hynek
„Odštěpný závod nemá žádné informace, že by proti němu byly vedeny, příp. v nejbližší budoucnosti připravovány k zahájení, jakékoliv soudní spory. Rovněž tak Odštěpný závod neeviduje žádné aktivní spory,“ stojí v příloze k účetní závěrce. Městský soud v Praze přitom teprve nedávno zamítl žalobu, kterou se firma neúspěšně bránila proti zablokování svých účtů.
Zatímco v Česku mateřská společnost vylepšuje bilanci sankcionované pobočky odpouštěním dluhů a její vedení tají probíhající soudní spory, v Bulharsku byly dvě nemovitosti tamní ruské pobočky prodány spřízněnému oligarchovi Valentinu Zlatevovi, bývalému šéfovi bulharského Lukoilu. Ten si měl za více než 14 milionů eur v utajované aukci pořídit dvě velmi lukrativní nemovitosti v Sofii.
Transakce byla strukturována tak, že samotná platba za majetek byla smluvně odložena až do okamžiku případného zrušení protiruských sankcí. Mohlo tak dojít k ověření notářem i k zápisu do místního katastru nemovitostí. V návaznosti na kauzu bulharský ministr spravedlnosti Nikolaj Najdenov nařídil „okamžité prošetření všech skutečností a okolností“ týkajících se případu podnikatele Valentina Zlateva.
Bulharské i české aktivity společnosti Goszagransobstvennost tak vykreslují mechanismy, jejichž cílem je navzdory mezinárodním sankcím uchovat hodnotu ruského majetku na území Evropské unie.
Autor: Tomáš Vladyka, spolupracovník redakce
