Ústavní soud znovu otevře případ podnikatele Vladislava Větrovce, postavy dříve spojované s takzvanou konkurzní mafií kolem soudce Jiřího Berky. Dnes již historická kauza, související s konkurzními machinacemi, se vleče od roku 2010.
Větrovce v jednom z případů odsoudil Okresní soud v Litoměřicích ke tříleté podmínce a půlmilionové pokutě za porušování povinností při správě cizího majetku. Tohoto činu se měl dopustit jako generální ředitel firmy v úpadku. Škodu měl způsobit ve spolupráci s insolvenčním správcem.
Celkem měl podle rozsudku Větrovec splácet 23,6 milionu korun, včetně úroků ve výši 22,8 milionu.
Po dlouholetých soudních tahanicích se případ letos dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva. Ten však v červnu rozhodl, že věc vyškrtává z projednávání, protože česká vláda sama přiznala, že ve Větrovcově případu došlo k porušení základních lidských práv. Konkrétně proto, že: „Ústavní soud navrhovatele neseznámil s písemnými vyjádřeními podanými účastníky řízení v reakci na jeho ústavní stížnost,“ stojí v aktuálním rozhodnutí Ústavního soudu z poloviny října, které má Odkryto.cz k dispozici.
Vyškrtnutím Větrovcova případu z projednávání u Evropského soudu pro lidská práva se věc vrátila Ústavnímu soudu k posouzení, zda ji znovu otevřít. A ten, navzdory nesouhlasu části senátu, nakonec rozhodl řízení obnovit.
„V posuzované věci je podle Ústavního soudu podstatné, že následky porušení práva navrhovatele, uznané vládou České republiky, nadále trvají a nebyly dostatečně napraveny poskytnutím spravedlivého zadostiučinění podle rozhodnutí ESLP (zadostiučinění nabídnuté vládou České republiky ve výši 1000 eur a částky 500 eur na náklady řízení s příslušenstvím stěžovatel odmítl, neboť považoval nápravu nabízenou vládou za nedostatečnou),“ zdůvodnil soudce Josef Baxa rozhodnutí senátu.
Langášek proti
Část soudců s obnovou řízení nesouhlasila. Oponentní stanovisko připojil ústavní soudce Tomáš Langášek, který upozornil, že ačkoliv v případě Větrovce jde o procesní banalitu, v širším kontextu může jít o nebezpečný precedent.
„…připustit obnovu řízení v situaci pouhého vyškrtnutí stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ze seznamu případů, které ESLP učinil na základě jednostranného prohlášení vlády, je potenciálně riskantní. V politicky citlivých případech by vláda tímto způsobem mohla eliminovat riziko nežádoucího rozsudku ze strany ESLP a současně otevřít cestu k revizi rozhodnutí senátu Ústavního soudu v plénu,“ napsal Langášek ve své oponentuře.
Soudce zároveň poznamenal, že zákon o Ústavním soudu to „z mnoha dobrých důvodů vůbec neumožňuje.“
K Langáškovu oponentnímu názoru se připojil i soudce Josef Fiala.
