Co rok, to zhruba 100 milionů korun ze státního rozpočtu na vykompenzování nepovedených kroků policie a státních zástupců. Alespoň takto to podle dat ministerstva spravedlnosti vypadalo v posledních třech letech.
Jen za loňský rok vyplatil rezort spravedlnosti za nezákonné stíhání v 1 106 případech dohromady 98 milionů korun. V předchozích dvou letech suma dokonce přesáhla 100 milionů - v roce 2022 to bylo 108 milionů a v roce 2023 platil stát 112 milionů korun.
Víc než polovinu částek podle údajů ministerstva obvykle tvoří náklady na zaplacení obhajoby pro soudem očištěné lidi. Dál stát proplácí ušlý zisk a pak samotné satisfakce za trestní stíhání, které u soudu skončilo osvobozujícím rozsudkem.
Miliony pro znalce z OKD
Nejvyšší sumu od ministerstva spravedlnosti vloni dostal znalec Rudolf Doucha. Tomu ministerstvo pro rozhodnutí soudu proplatilo 3,7 milionu korun jako náhradu ušlého zisku. Znalec Doucha čelil 11 let trestnímu stíhání kvůli jeho znaleckým posudkům v kauze privatizace OKD.
V důsledku toho přišel mimo jiné o licenci a nemohl tak vykonávat svou práci. Celkově mu nakonec soudy přisoudily 4,4 milionů korun. O ně ale musel tvrdě bojovat.
Jakub Mikel
„Kauza zamezila úspěšnému vyústění kariéry poškozeného, který byl navíc po celou dobu trvání trestního řízení nucen čelit variantě odsouzení,“ řekl pro Odkryto.cz Douchův advokát Miroslav Tichý.
„O to více byl poškozený překvapen houževnatostí státu v řízení o přiznání odškodnění, kdy musel více než 4 roky doslova bojovat o smysluplnou náhradu poté, co mu původně stát prostřednictvím ministerstva financí poskytl náhradu 224 tisíc, tedy zhruba 1/20 konečného odškodnění,“ dodal Tichý.
Podnikatelovo podlomené zdraví
Druhá nejvyšší částka 2,6 milionů korun připadla podnikateli Bohdanu Hromádkovi. Toho policie nedůvodně stíhala za údajné poškozování finančních zájmů Evropské unie.
Hromádkovi soud přiřkl peníze jako náhradu ušlého zisku. Podle soudu v důsledku trestního stíhání došlo ke zhoršení Hromádkova zdraví a podnikatel navíc v reakci na to ukončil činnost. Redakce Odkryto.cz se pokoušela s Hromádkou spojit s žádostí o komentář, ale neúspěšně.
Malá náhrada pro „galeristu Bohdalové“
Třetí nejvyšší zaplacená suma v loňském roce připadla manželům Jaroslavovi a Evě Fröhlichovým. Obchodníci s uměním čelí od roku 2016 trestnímu stíhání kvůli tomu, že měli známým českým osobnostem prodávat falza obrazů významných autorů jako třeba Toyen, František Kupka nebo Emil Filla.
Mezi údajnými poškozenými figurovala například herečka Jiřina Bohdalová nebo režisér Ivan Zachariáš.
Jenomže u soudu se ukázalo, že celý příběh je o dost složitější. Celá kauza byla ještě navíc rozdělena na dva samostatné případy. A v prvním případě soud znalce umění pravomocně osvobodil.
Ministerstvo spravedlnosti jim následně mimosoudně vyplatilo 905 tisíc korun jako náhradu nákladů vynaložených na obhajobu.
Jakub Mikel
„Vyplacená suma je pouze částí těchto nákladů, jelikož ministerstvo značnou část nákladů vynaložených na trestní řízení obžalovaným odmítlo uhradit. Například za revizní znalecké posudky,“ poznamenává pro Odkryto.cz advokát Fröhlichovích Josef Kešner.
„Jinými slovy člověk se musí bránit a dávat do toho svoje peníze, čas a zdraví a ani to mu není ve finále v plné sumě vráceno,“ dodává.
O satisfakci za nezákonné trestní stíhání si znalci nežádali. „Klienti si odškodnění nežádali, jelikož po 9 letech nesmyslného soudního řízení chtějí jen klid a vrácení nákladů řízení,“ zmínil Kešner.
Příliš dlouhá vazba
Případ Fröhlichovích navíc stále ještě není u konce. V druhé části kauzy totiž soudkyně Krajského soudu v Praze Ivana Říhová galeristy opakovaně odsuzuje k trestu vězení a také k vysokým finančním trestům. A to přes to, že i státní zástupce již navrhoval, aby byli manželé zproštěni viny, protože důkazy proti nim nejsou dost silné. Naposledy se to stalo vloni.
V kauze je přitom pochybných kroků ze strany justice více. Už v roce 2016, kdy případ odstartoval poslal soud manžele do vazby. „Paní Fröhlichovou takto jako kojící matku odloučili na necelé 2 měsíce od ročního dítěte,“ připomíná advokát Kešner.
Sám Fröhlich strávil ve vazbě déle než rok, což nakonec podle Kešnera právě vedlo k rozdělení věci na dva samostatné případy. A do vazby ho pak během líčení poslala i soudkyně Říhová, protože se Fröhlich omlouval z jednání kvůli zdravotním problémům.
Z vazby ho po 11 měsících dostal až zásah Ústavního soudu. A po stížnosti ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) se případem zabýval i Nejvyšší soud, který konstatoval, že 9 měsíců byl v neprospěch Fröhlich porušován zákon.
„Soudkyně Říhová ani soudce Vrchního soudu Hartmann, kteří pana Fröhlich nezákonně drželi ve vazbě, žádný postih za své protizákonné jednání neměli,“ dodává ale zároveň advokát Kešner.
