Když jsme spolu dělali rozhovor během vašeho působení ve Finsku, řešili jsme otázky bezpečnosti, NATO a ruského vlivu. Já jsem vás tehdy vnímal jako člověka prozápadně orientovaného. Jak se teď díváte na to, že předseda Sněmovny Okamura osobně sundal ukrajinskou vlajku?
To je kompetence předsedy Sněmovny. Já osobně bych takový krok asi neudělal hned první den ve funkci, to je pravda.
Vnímáte Rusko jako bezpečnostní riziko?
Já si myslím, že Rusko bezpečnostním rizikem je. To je fakt.
Poslední dobou je velkým tématem korupce ve zdravotnictví. Minulý týden jsme byli svědky policejní razie ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Je podle vás aktuální systém fungování pojišťoven a jejich kontroly takový, který vám vyhovuje?
Řekl bych, že úplně ne. Dokonce v programovém prohlášení akcentuji, že je potřeba posílit kontrolu zdravotních pojišťoven. V případě VZP si myslím, že by mělo dojít ke změnám v řízení pojišťovny a k větší odpovědnosti lidí, kteří sedí v jejích orgánech, například ve správní radě.
Určitě se budu snažit tyto změny navrhovat, pokud budu mít tu možnost. Je nutné to řešit legislativní úpravou. Pojišťovny, především VZP, jsou klíčovým hráčem v celém systému. Spravují dnes zhruba 500 miliard korun. A tomu by měla odpovídat i větší míra odpovědnosti a kontroly.
Když se bavíme o VZP, jaké změny byste si představoval?
Opakovaně říkám, že orgány pojišťovny by měly být odpolitizovány, tedy že by v nich neměli být politici. To podle mě nepřispívá pozitivnímu chodu pojišťovny. A nemyslím to ani z hlediska korupčního, ale systémového. Když se podíváme, máme sedm zdravotních pojišťoven — šest z nich má nějakou strukturu, ale VZP má strukturu úplně jinou. Mimo jiné tam není dostatečně ošetřen střet zájmů.
Jak vnímáte působení ředitele VZP Zdeňka Kabátka? Jste s ním spokojen, nebo byste ho chtěl vyměnit?
Ředitele jakékoliv pojišťovny nemění ministr, ale správní rada.
A vy osobně jste spokojen s tím, jak pojišťovnu vede?
To bych nechal bez komentáře.
Když se podíváme na kauzu motolské nemocnice, kde policie rozkryla údajné manipulace se zakázkami a bývalý ředitel Miroslav Ludvík je kvůli tomu už od února ve vazbě — měl jste během svého působení na ministerstvu informace o tom, co se v Motole děje, a že pan ředitel Ludvík nemusí být člověk na svém místě?
Nezastírám, že moje důvěra k panu Ludvíkovi nebyla úplně vysoká. Na druhou stranu, že bych měl hmatatelné důkazy k tomu, co se ukázalo během policejního vyšetřování, to jsem neměl. Bylo to spíše na úrovni spekulací. Během působení na ministerstvu jsem tam poslal asi tři kontroly, mimo jiné z ministerstva zdravotnictví a ministerstva financí, ale ty nic úplně konkrétního nenašly.
Není to problém?
To je samozřejmě otázka, na kterou bychom se měli zaměřit. Na druhou stranu je potřeba si říct, co vlastně mohou kontroly odhalit jen na základě papírů a co pak mohou zachytit až odposlechy nebo kamery.
Zvažoval jste, že byste Ludvíka odvolal?
Ano, taková úvaha v určité době byla. Jenže jsem tehdy neměl nic konkrétního, na základě čeho bych to mohl udělat.
Karel Hrubeš
On měl i bezpečnostní prověření.
Ano, já jsem nařídil, aby ředitelé velkých nemocnic museli mít prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. A nebudu zastírat, že jedním z důvodů byl i pan Ludvík. Ale on tu prověrku nakonec dostal, a dokonce opakovaně, což mě zarazilo. To je něco, u čeho mám dodneška velký otazník.
Vy plánujete vznik nové velké nemocnice. Jakou máte představu o tom, jak by to mělo proběhnout?
Je to idea, která není úplně nová, ale myslím, že by k ní mělo dojít. Když se podíváme na stav některých nemocnic je to skoro návrat do 19. století — bohužel. Ve Finsku jsem viděl, že staré nemocnice, třeba z 80. let, se neopravují, ale opouštějí. Místo toho se staví nové nemocnice na zelené louce.
Mají spočítané, že stavět novou nemocnici je vždy výhodnější než opravovat staré pavilony. Je jasné, že za další čtyři roky ta nemocnice stát nebude, ale chceme projekt připravit, aby mohla stát třeba do deseti let.
A ty staré areály by pak zanikly?
Ano, ty staré areály by zanikly v podobě, v jaké jsou teď. Tedy už by tam nebyly nemocnice. Pak by to bylo na debatě s vedením Prahy, jak by se daly využít — třeba pro sociální služby nebo sociální byty.
Máte v hlavě konkrétní nemocnice, které by mohly zaniknout?
Myslím, že v první fázi je nutné udělat určitou studii celého pražského zdravotnictví a podívat se na to komplexně. Z toho by mělo vzejít nějaký výsledek. Ale některé ty nemocnice jsme zmínili a jejich stav je takový, jaký je: Bulovka, Vinohrady, částečně Všeobecná fakultní nemocnice, která je v současné podobě rozeseta asi na dvaceti místech po celé Praze, což také nedává logiku.
V jakých místech by ta supernemocnice mohla vyrůst?
Nabízejí se Letňany, původně zamýšlená vládní čtvrť. Ty pozemky, pokud vím, jsou pro nemocnici už nějak vyčleněny.
Celý rozhovor najdete v podcastu Tajná složka na HeroHero, Forendors a Patreonu.
