Jiří Hynek: Zaznamenal jsem zprávy o tom, že Radovan Krejčíř u soudu žádal, aby měl ve vězení přístup k internetu a s tou žádostí uspěl. Co si o tom myslíte?
Nicole Engelbrecht: Bylo to zajímavých pár měsíců. Krejčíř se obrátil na vrchní soud a v zásadě žádal o počítač a přístup k internetu, aby mohl studovat. U nás v Jihoafrické republice tohle pravda vězňům umožňujeme, ale je třeba říct, že se jedná o privilegium. A pokud je někdo ve vězení za to, že byl součástí organizovaného zločinu, šance na úspěch u takové žádosti nejsou příliš vysoké. Takže bylo velmi zajímavé sledovat, jak jeho žádost soud posuzoval a že ji nakonec soud i schválil.
Mě to právě velmi zaujalo, protože v České republice podobné věci možné nejsou. Panují obavy, že by vězni mohli přes internet dál organizovat nějaké nezákonné aktivity. Neumím si představit, že by to u nás tohle soud povolil. Možná ve výjimečných případech dostanou vězni přístup k počítači, ale určitě ne na internet. Právě proto, že by mohli posílat zprávy ven.
Samozřejmě a i u nás panuje tato obava. V JAR to funguje tak, že vězni nemají přístup na internet přímo ve své cele, ale pouze ve studovně. Tam jsou pod dozorem, aby internet nepoužívali k čemukoliv jinému, než ke studiu. Nevím, jestli aktuální rozsudek Krejčířovi umožňuje mít přístup na internet přímo v jeho cele. Jak já tomu rozumím, tak by měl mít povolen přístup na internet pouze ve studovně, kde bude pod dohledem dozorců. Ale z mého pohledu je to v případě Krejčíře velmi riskantní. Vždyť ještě v roce 2019 vyhrožoval, že z vězení uteče, pokud nebude vydán zpátky do České republiky.
A máte nějaké nové informace ohledně procesu vydání Krejčíře do Česka? Z mého pohledu je to aktuálně zamrzlé.
Nemám žádné novinky ohledně jeho možného vydání. Zároveň u nás teď panovalo silné politické napětí, protože se objevily zprávy o prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších špiček policie. A to samozřejmě připomnělo situaci kolem Radovana Krejčíře, protože i on měl svého času některé policisty v kapse. Takže v současnosti byla zřízena komise, která ta nařčení o vlivu organizovaného zločinu prošetřuje. A nedokážu říct, zda proces jeho vydání je nějak spojen s prací této komise, ale v poslední době jsem nezaznamenala zprávy o tom, že by v jeho případě došlo k nějakému posunu.
Znáte současného ministra spravedlnosti JAR a jeho minulost?
Příliš ho neznám. Měli jsme tady teď politické zemětřesení, kdy dlouholetá vládnoucí strana ANC přišla ve volbách o dost hlasů. Řada nových ministrů je teď z jiných politických stran a mají tolik práce, že některá rozhodnutí se posouvají, včetně nejspíš i ta, která se týkají Krejčířova možného vydání do Čech.
Jiří Hynek
Krejčíř byl řadu let hlavní postavou jihoafrického podsvětí. Jaká je současná situace, kdo je podle vyšetřovatelů králem podsvětí po něm?
Myslím, že v současné době zažíváme nárůst různých pouličních gangů a jejich napojení na policii. Co se týče nějakého mezinárodního organizovaného zločinu, tak JAR podle mě slouží právě jako bezpečný úkryt pro různé významné figury zločinu. Nedávno se ukázalo, že se v JAR ukrýval jeden vysoce postavený zločinec z Velké Británie. Žil tady v tichosti téměř deset let. Myslím, že JAR je opravdu velký oblíbené místo pro tyto lidi, kteří odsud mohou v klidu řídit své operace.
Krejčíř zmínil, že JAR stojí zaručení jeho bezpečnosti velké peníze a bylo by levnější a výhodnější pro státní rozpočet, aby ho poslala zpátky do Česka. Je to podle vás dobrý argument Krejčířovo vydání?
Myslím, že pro naše úřady je to složitá situace. Z mezinárodního pohledu jsme vnímáni jako země, která je benevolentní vůči organizovanému zločinu a tak se úřady snaží působit proti lidem jako Krejčíř co nejrázněji, aby tu optiku otočily. A myslím, že teď panuje obava, že kdyby úřady a soudy přistoupily na jeho žádost o vydání, vypadalo by to, jako by se snažily toho problému prostě zbavit. Takže nepochybně se teď zvažuje i tento pohled.
„Bylo by dobré dostat Krejčíře z Jihoafrické republiky? Ano. Ale bohužel nevíme, co by se stalo potom. Vrátil by se zase někdy do JAR? To je velká obava.”
V době, kdy byl Krejčíř zadržen, tak jsem zrovna byl v JAR a pamatuji si, že tehdejší policejní šéfka prohlásila, že zatčení Krejčíře je i politický záležitost. Zmínila, že jde o otázku národní bezpečnosti. Byla by to prohra pro JAR, kdyby se Krejčíř teď vrátil do Čech?
Nevím, jestli by to byla prohra. S tím, jak se teď řeší to spojení organizovaného zločinu s policií, tak je to velmi citlivé téma. Pokud jsou ve vládě lidé napojení na organizovaný zločin, tak už to ovlivňuje jihoafrickou politiku a musíme v první řadě zjistit, kam až ty konexe zločinců sahají, než uděláme nějaká další rozhodnutí. Bylo by dobré dostat Krejčíře z Jihoafrické republiky? Ano. Ale bohužel nevíme, co by se stalo potom. Vrátil by se zase někdy do JAR? To je velká obava.
Jaká je aktuálně bezpečnostní situace v JAR? Cítíte se bezpečně?
To je těžká otázka. Když vyrůstáte v Jihoafrické republice, naučíte se žít s tou situací, jaká je. Samozřejmě jsem opatrná, vím co si můžu dovolit a co už je nebezpečné. Nepůjdu třeba v noci po ulici. Máme vysoké míru zločinnosti a i když se lidé mohou různým způsobem chránit, tak bez debat musí policie a vláda brát boj proti zločinu mnohem vážněji. Já tím, že vím o zločincích opravdu hodně, tak možná o to víc uvědomuji tu špatnou situaci. Zároveň mám výhodu, že mám prostředky a mohu si dovolit nějakou ochranu. Nejvíc tak trpí lidé v nejchudších částech, což je ale většina obyvatel. Ti se každodenně setkávají se zločinem a opravdu trpí.
