Státní podnik DIAMO pod vedením ředitele Ludvíka Kašpara má za sebou další neúspěšných soudní spor v souvislosti se sanací Heřmanické haldy v Ostravě. Městský soud v Praze minulý týden odmítl žalobu na Ministerstvo životního prostředí, v němž DIAMO napadlo odebrání případu České inspekci životního prostředí.
Není to přitom zdaleka poprvé, kdy u soudu neuspělo. Zamítnutí žaloby má DIAMO za sebou například ve sporu se soukromou společností Cresco&Finance, kde žádalo náhradu v souvislosti s nerealizovaným nákupem pozemků. Podobně dopadlo i trestní oznámení, které státní podnik pod vedením Ludvíka Kašpara podal na své předchozí vedení. Ani zde DIAMO neuspělo.
V roce 2025 navíc dostalo od České inspekce životního prostředí a Ministerstva životního prostředí pokutu 1,2 milionu korun za nepovolenou manipulaci se zeminami na odvalu Heřmanice.
Ve hře jsou desítky miliard
Největší ze soudních sporů, které DIAMO momentálně na Heřmanické haldě vede, je se společností Ostravská těžební. Žaloba se týká neúspěšného projektu třídící linky, která měla hořící odval postupně rozebrat a získat z něj zbytkové uhlí. Projekt se ale ukázal jako nerentabilní, materiál měl být navíc kontaminovaný. Závažnosti znečištění si přitom Ostravská těžební neměla být předem vědoma, a proto se od roku 2020 domáhá finančního narovnání. Částka, o kterou se DIAMem soudí, v průběhu let vzrostla z 1,2 miliardy koruna na více než 26 miliard korun.
Celkový účet za zpackanou sanaci odvalu tak může velmi rychle přerůst z řádu jednotek do desítek miliard. Sanace, která začala před více než 20 lety, přitom nadále stojí. Dokončení rekultivačních opatření – ochranné vzdušné stěny B a C pak státní podnik odhaduje na dobu 5 let od vyřešení majetkových poměrů k pozemkům na odvalu. Jejich vyřešení se táhne již od roku 2022 a státní podnik DIAMO není o nic blíž k tomu, aby získal pozemky nezbytné k dokončení sanace, jejichž cena se v průběhu let znásobila.
Další vleklé spory jsou přitom na obzoru. Ani diskutované vyvlastnění soukromých pozemků pod hořící haldou totiž nemusí být rychlým a levným řešením, jak se na první pohled zdá. Celý proces může podle právníků trvat roky, navíc s nejasným výsledkem. Hrozí tak, že stát nakonec za pozemky nakonec zaplatí víc, než za kolik je dnes vlastník OKK Koksovny nabízí.
Za poslední roky došlo k podstatnému růstu předpokládaných nákladů na celkovou sanaci haldy. Ty se původně pohybovaly okolo 40 milionů korun. Kvůli vleklým sporům i hrozbě neúspěšných soudů by se však finální účet mohl přehoupnout až přes 30 miliard. Situaci přitom komplikuje dlouhodobá neschopnost DIAMA odkoupit zbylé pozemky po haldou, na které zasahuje i již vybudovaná ochranná vzdušná stěna A.
Spor o vzdušnou stěnu
Právě OVS A se týká nejviditelnější spory, které DIAMO v souvislosti s odvalem vede. Posledním z nich byla výše zmíněná žaloba na Ministerstvo životního prostředí, kdy státní podnik napadl atrakci a následná rozhodnutí ministerstva vydaná v řízení vedeného se společností Ridera Bohemia. Ta vzdušnou stěnu na základě zadání DIAMA budovala. Ani zde přitom není jisté, že se svými dalšími výtkami uspěje.
Jiří Hynek
Odkryto.cz mělo možnost hovořit se zástupci bývalého vedení státního podniku DIAMO i další soukromé firmy, která v případu heřmanické haldy odvalu dodnes figuruje. Na žádost redakce nechává jejich jména v anonymitě. Ti tvrdí, že při budování OVS A nebyly za jejich působení zjištěna žádná závažná pochybení. Mimo jiné se odkazují i na rozsáhlý posudek z roku 2023, který zkoumal více než 40 tisíc tun materiálu z OVS, tedy zhruba 7,4 procenta jeho celkového objemu.
Posudek vznikl v roce 2023, kdy DIAMO dalo společnosti Ridera Bohemia pokyn, aby z pozemku soukromého vlastníka odvezla materiál navezený do ochranné vzdušné stěny. Stalo se tak poté, co Cresco&Finance vyzvalo státní podnik DIAMO k vymístění OVS z jejího pozemku.
Odvoz tehdy zajistila externí firma Tondau. Posudek, který je součástí spisu případu, vypracovala společnost ArtepGeo, která z každých 2 tisíc tun materiálu odebralo 23 tun, které následně podrobila podrobnému průzkumu z hlediska obsahu i velikosti jednotlivých kusů. Ten deklaruje, že zásypový materiál splňuje technické normy kameniva.
Zdaleka tak nekončí táhlé spory, které DIAMO s řadou aktérů na haldě vede. Vedle Ridery se jedná právě o Ostravskou těžební i společnost OKK Koksovny, která je současným vlastníkem části pozemků pod haldou i nedaleké skládky chemického odpadu, kterou mají ochranné vzdušné stěny chránit.
Kde se finální účet Diama za více než dvě dekády trvající sanaci odvalu nakonec zastaví, zůstává zatím nejasné. Výdaje za právníky, posudky a nerealizované projekty však zatím stále rostou. A k realizaci sanačních opatření stále nedošlo.
