Doutnající Heřmanická halda je pro stát nejen ekologickou, ale i ekonomickou pohromou. Státní podnik Diamo vynaložil už přes 300 milionů korun za různé náklady s ní spojené, převážně však za jednotky kusů strojů, výsadbu keřů a stromů a pak též za sanaci hráze kalové nádrže, za kterou však Diamo dostalo obratem od České inspekce životního prostředí pokutu. Vzhledem k tomu, že Diamo hodlá místo dokončení ochranné vzdušné stěny, která brání šíření termické aktivity, vybudovat nákladný sarkofág, půjdou náklady ještě mnohem výše a ze stovek milionů budou patrně miliardy.
„Na odvalu je odhadem termickou aktivitou zasaženo téměř dva miliony tun hlušiny. Což ovšem neznamená, že celé dva miliony tun hlušiny hoří. Tato hlušina hoří již 30 let a je tedy nepochybné, že podstatná část (ne-li většina) z obsažené uhelné složky již dávno vyhořela,“ uvedl mluvčí podniku Tomáš Indrei. Přesto stát chce tuto zbytkovou hlušinu vyřešit desetiletým, miliardovým projektem.
Na adresu sarkofágu se vyjádřil v červenci tohoto roku i současný předseda vlády Andrej Babiš. Ten jednak ostře zkritizoval záměr tehdejší vlády a sarkofág označil za „záminku pro kšeft“. Současně s tím připomněl i původní plán sanace, který byl jednak pro stát bezplatný a který byl na rozdíl od sarkofágu povolený příslušným báňským úřadem.
Podle Diama není možné haldu postupně odtěžit, ačkoliv s tímto nápadem přišel v minulosti sám státní podnik. Ředitel podniku Ludvík Kašpar tvrdí, že dosavadní zkušenosti ukazují, že práce značně zvýšily prašnost v okolí.
„V letech 2023 a 2024 Ostravská těžební odtěžovala hořící hlušinu. Jeden bagr a jeden nakladač generovali takové množství prachu, že si lidé stěžovali a řešily to úřady. Nemluvě o podmínkách pro obsluhy strojů. Nedořešily to jen díky tomu, že odtěžili vše na svých pozemcích a skončili,” napsal šéf Diama Ludvík Kašpar.
Přitom podle dosud platného rozhodnutí Obvodního báňského úřadu z roku 2012 má Diamo pokračovat v rozebírání haldy. Další náklady na sanaci heřmanické haldy, které Diamo bude muset vynaložit, pak souvisí s dosud neřešenými kalovými nádržemi, jejichž sanace může stát odhadem 400 milionů korun.
Otázkou pak zůstává i to, za jakou částku získá Diamo od společnosti OKK Koksovny její pozemky na haldě, které jsou pro státní podnik nezbytné k dokončení sanace, ať už jde o sarkofág nebo oddělovací vzdušné stěny. Cena za tyto pozemky není dosud jasná, s ohledem však na jejich rozlohu a cenu, za které je současný vlastník v letošním roce nabyl, je pravděpodobně opět řeč o dalších desítkách až stovkách milionů korun.
Tyto pozemky přitom mohl státní podnik v minulosti získat od společnosti Asental Land, za podstatně nižší cenu, jak však již soudy pravomocně potvrdily, tuto příležitost Diamo nevyužilo. Diamu navíc hrozí nemalé postihy plynoucí ze soudních sporů. Například společností Ostravská těžební je státní firma žalována o částku přes 1,2 miliardy korun a obdobných sporů vede vícero.
1) Státní podnik nevynaložil stovky milionů korun na sanaci kalové nádrže na odvale v Heřmanicích, tuto sanaci neprováděl a nevznikla mu povinnost sanaci kalové nádrže provádět. Na samotnou sanaci kalové nádrže nebyly státním podnikem vynaloženy žádné finanční prostředky.
2) Státní podnik DIAMO nebude vynakládat další stovky milionů korun na sanaci kalových nádrží, neboť povinnost k jejich sanaci mu nevznikla a podle analýzy rizik z roku 2021, stanoviska ČIŽP a systému evidence kontaminovaných míst taková sanace, a tím ani náklady ve stovkách milionů korun, nejsou potřeba.
3) Státní podnik nedostal pokutu od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v souvislosti se sanací hráze kalové nádrže. Jediná pokuta byla uložena za převzetí materiálu, který dodavatel certifikoval jako recyklovanou zeminu a v této dobré víře ji státní podnik nakupoval. ČIŽP však následně materiál označil jako odpad. Pokuta nijak nesouvisí se sanací hráze kalové nádrže a je soudně vymáhána po dodavateli zeminy.
4) Státní podnik nehodlá vybudovat sarkofág místo dokončení oddělovací stěny. Naopak v případě výstavby sarkofágu je nutné stávající oddělovací stěnu zachovat či dobudovat a v jeho okolí vytvořit oddělovací stěny další. Tedy náklady vynaložené dosud na stavbu oddělovací stěny nebyly vynaloženy marně a byly nutné k ochraně blízké skládky nebezpečného odpadu.
5) Státní podnik nemohl pozemky pod haldou získat za nižší cenu od společnosti Asental Land. V době, kdy státní podnik se společností o prodeji pozemků s vážným zájmem jednal, se společnost Asental Land rozhodla pozemky prodat společnosti cresco&finance. Žádný pravomocný rozsudek o promarněné příležitosti k levnějšímu odkupu neexistuje. Soud naopak deklaroval, že státní podnik neměl k pozemkům předkupní právo, tedy vlastník nebyl povinen je státnímu podniku přednostně nabídnout.
