Přeskočit na obsah

Blažkovo ministerstvo řešilo podivné bitcoiny v době, kdy psalo zákon proti praní špinavých peněz

Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka (ODS) jednalo o přijetí pochybných bitcoinů od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště v době, kdy úředníci psali přísnější zákon proti praní špinavých peněz. Ten měl mimo jiné tlačit na jasnější prokazování původu podezřelých financí.

Bitcoin, ilustrační foto.

Obsah

V průběhu roku 2024 se na ministerstvu spravedlnosti odehrávala trochu paradoxní situace. Zatímco advokát Kárim Titz domlouval s vedením rezortu Pavla Blažka (ODS) možný dar bitcoinů s pochybným až podezřelým původem, ministerští úřednici pracovali na přípravě zákona, který měl policii a dalším orgánům poskytnout lepší právní prostředí pro boj s praním špinavých peněz.

Zatímco bitcoiny se nakonec letos podařilo neslavně vydražit, tak akčnější zákon na boj s praním špinavých peněz skončil na druhé koleji.

Po úpravě legislativy přitom už několik let volá policie, ale i neziskové organizace. Jen mezi lety 2020 a 2021 podle odhadů NCOZ protekly přes Česko špinavé peníze v hodnotě 100 miliard korun.

V roce 2023 vláda pověřila Blažka tím aby do konce roku 2024 připravil návrh zákona, který by zakročil proti takzvaným průtokovým účtům.

Otázky a odpovědi v Blažkově Bitcoingate
O co jde v kauze, která stála místo vlivnou postavu tuzemské politiky. Přinášíme přehled nejdůležitějších otázek případu “miliardového daru pro ministerstvo”.

Doposud totiž platí, že policie může zabavit takzvané „špinavé peníze” ve chvíli, když má nade vší pochybnost prokázané, že pochází z nějaké nelegální činnosti - prodej drog, zbraní, ale třeba i podvody v zahraničí, kdy peníze protékaly právě přes české účty.

Úprava zákona měla dát justiční soustavě možnost peníze zabavit i ve chvíli, kdy policie a státní zástupce posbírá řadu indicií, které nasvědčují, že peníze nejsou čisté. Lidé, kteří s penězi nakládají by tak museli aktivněji prokazovat, že jsou pořízené legálně. O zabavení majetku by samozřejmě nakonec rozhodoval soud.

Zákon nebude, bitcoiny jo

Blažkův resort se měl v průběhu roku 2024 tedy věnovat přípravě zákona. A to hlavně potom, co v dubnu 2024 schválila Evropské unie konfiskační směrnici, které měla umožnit legislativu jednodušeji napsat.

V průběhu roku 2024 se zároveň, jak vyplynulo v posledních dnech z médií, začala paradoxně formovat dohoda mezi advokátem Karimem Titzem, který zastupuje odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovské, a vedením Blažkova ministerstva. Jiřikovský nabízel státu část bitcoinů z peněženky, kterou mu dříve zabavila policie. Tedy za předpokladu, že se k nim dostane.

Na podzim 2024 ministerstvo tvrdilo, že návrh zákona bude připraven podle plánů do konce roku.

Letos v lednu se situace rozsekla.

Zákon se na vládu nedostal a v programu je až na říjen, tedy prakticky v době voleb. Což taky může dost dobře znamenat, že nakonec spadne pod stůl.

Ministerstvo spravedlnosti na dotazy Odkryto.cz ani po dvou dnech nereagovalo. Už dříve ale pro deník E15 připustilo, že se zákon nestihne. „Lhůty stanovené legislativními pravidly vlády a jednacím řádem Poslanecké sněmovny vylučují, aby návrh byl přijat ještě touto Poslaneckou sněmovnou,“ připustil v únoru pro deník mluvčí ministerstva Michal Pleskot. 

Směřovaly bitcoiny do kasičky ODS? Policii zajímá brněnská stopa případu
Detektivové NCOZ hledají klíč k případu miliardového bitcoinového daru, který stál křeslo ministra spravedlnosti.

Ve stejné době, kdy bylo jasné, že zákon o praní peněz jde k vodě, psal Blažek na ministerstvo financí, které informoval o možném bitcoinovém daru od Jiřikovského.

Bitcoinový dar nakonec ministerstvo přijalo letos v březnu. A to za situace, kdy sice nebylo jasně prokázáno, že jde o nelegální prostředky, ale řada expertů označuje původ bitcoinů za minimálně problematický. Ostatně, celou kauzou se zabývá protimafiánská jednotka.

Zákon mohl rozvázat ruce

Jedním z těch, kdo volal po úpravě zákona pro lepší boj s praním špinavých peněz byl i právník Lukáš Kraus z projektu Odolné Česko.

„Tento návrh zákona byl velmi důležitý, protože poprvé v českém právním řádu zavádí mechanismus, kdy pro zabavení obstavených peněz není vždy nutné prokázat konkrétní zdrojový trestný čin,” říká Kraus

„Chystaný zákon by mohl rozvázat ruce českému státu v případech vysoce podezřelých transakcí, ale pro ministerstvo nebyl i přes přísliby reálnou prioritou,” doplnil.

Podle Krause je smutné, že ministr Blažek skončil nakonec právě kvůli přijetí daru pochybného původu.

„Ministerstvo spravedlnosti má pomáhat v boji proti praní špinavých peněz. Je šokující, že ministr neodmítl dar v situaci, kdy nemohl prověřit jeho pravý původ. I běžného občana přitom napadne, že vysoký dar může být i vzhledem k okolnostem případu součástí legalizace výnosů z trestné činnosti,” dodává právník.

Všechno o kauze Bitcoingate se dozvíte v nové epizodě podcastu Tajná složka, který najdete na HeroHeroPatreonu a Forendors. Tajnou složku můžete vyzkoušet na týden zdarma pod tímto odkazem.

Komentáře

Nejnovější

Ředitel FAÚ měl pochybnosti o návštěvě Blažkova náměstka

Ředitel FAÚ měl pochybnosti o návštěvě Blažkova náměstka

Ředitel Finančního analytického úřadu Jiří Hylmar nepovažoval podle dvou zdrojů Odkryto.cz březnovou návštěvu ministerského náměstka Radomíra Daňhela za úplně běžnou. Daňhel u něj mimo jiné zjišťoval informace o možném postupu FAÚ v případě směňování bitcoinů ze strany odsouzeného Jiřikovského.

Členové Veřejné
Blažkův náměstek Daňhel zjišťoval u ředitele FAÚ, jestli by úřad mrazil problematické bitcoiny

Blažkův náměstek Daňhel zjišťoval u ředitele FAÚ, jestli by úřad mrazil problematické bitcoiny

Exnáměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel podle zjištění Odkryto.cz sondoval u ředitele Finančního analytického úřadu, jestli by úřad zmrazil bitcoiny, pokud by se ukázalo, že pochází z trestné činnosti. O tři dny později někdo zkusil směnit část bitcoinů z peněženky odsouzeného Jiřikovského.

Členové Veřejné
Soud odmítl vydat podnikatele Tarasova do Ruska

Soud odmítl vydat podnikatele Tarasova do Ruska

Městský soud v Praze odmítl vydat podnikatele Andreje Tarasova do Ruska. O to žádala ruská prokuratura, která Tarasova viní z okradení jedné z největších ruských firem na těžbu zlata. Tarasov tvrdil, že stíhání je na politickou objednávku.

Členové Veřejné