Minulý týden Městský soud v Praze znovu zamítl nároky firmy Lancelin, která požaduje po státním podniku Čepro 2,6 miliardy korun. Podle soudu je tato pohledávka fiktivní a pochází z trestné činnosti uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře. Poslední velkou kauzu, jež v Česku po nejznámější postavě zdejšího podsvětí zbyla, popsal pro podcast Tajná složka advokát a partner advokátní kanceláře Portos Milan Kučera, který Čepro u soudu zastupoval.
Můžete ten případ popsat a říci, v jaké fázi je?
Tento týden padlo prvostupňové rozhodnutí, které nenabylo právní moci. Žaloba společnosti Lancelin (ta drží údajnou pohledávku v hodnotě 2,6 miliardy - pozn. red.) byla zamítnuta v plném rozsahu, takže soud rozhodl v intencích původního rozhodnutí, které následně zrušil Nejvyšší soud. Pokud jde o kauzu Radovana Krejčíře, nebo vazbu mezi těmi případy, ty kauzy jsou propojené, vzájemně na sebe navazují a trestná činnost Radovana Krejčíře a bývalého obchodního ředitele Čepra Martina Pechana, jsou základem tohoto civilního sporu.
Opírali jste se tedy o verdikt, ve kterém byl odsouzen Radovan Krejčíř?
Přesně tak. První dokazování proběhlo v trestní kauze. Následně jsme z něj samozřejmě vycházeli i v té kauze civilní. Problém byl, že civilní soud se nejprve zcela odkázal na trestní rozsudek a neprovedl vlastní dokazování. To Nejvyšší soud označil za nesprávný procesní postup, k samotné podstatě případu se ale nevyjádřil. Takže po několika letech proběhlo dokazování komplexně znovu u Městského soudu v Praze.
Co se tedy stalo? Objevila se pohledávka, kterou vytvořila skupina kolem Radovana Krejčíře vůči společnosti Čepro. Čeho se ta pohledávka týkala a o co se opírala?
Ta pohledávka má svůj základ v letech 1997 až 2000, takže opravdu hluboko v minulosti. Šlo o to, že společnost Bena, která obchodovala v produktovodním systému, jenž vlastní společnost Čepro, nakupovala pohonné hmoty a skladovala je a prodávala je svým zákazníkům. Čepro zjednodušeně řečeno evidovalo, jak ty hmoty přitékají a odtékají. V roce 2002 se Bena rozhodla, že pohonné hmoty prodá původní žalobkyni, společnosti Venturon Investment. Identifikovala ty pohonné hmoty nějakými dodacími a pokladními listy a dalšími doklady a řekla: toto prodávám. Problém byl, že v roce 2002 už žádné z pohonných hmot v tom systému společnosti Čepro nebyly, protože už byly dříve prodány a vyskladněny. To je základ celé té pohledávky a my dokola řešíme, kdy došlo k vyskladnění a prokazujeme, že žádná kupní smlouva nemohla být uzavřena, protože zjednodušeně řečeno, nebylo na co.

Takže to byl fiktivní obchod?
Ano, byl to fiktivní obchod a neexistenci té pohledávky podtrhuje následný postup organizované skupiny kolem Radovana Krejčíře, kdy došlo k uplatnění té pohledávky u soudu, ale byly odcizeny soudní obsílky. V podstatě došlo k přesvědčení nebo uplacení paní na podatelně Čepra. Ta je zatajila. A Čepro tak nevědělo, že se proti němu vede soudní řízení. Nepřišlo k soudu a tak byl vydán rozsudek pro zmeškání, čímž se všichni o té kauze dozvěděli a zhrozili se, že státní společnost by někomu měla zaplatit přes 2,6 miliardy korun.
Jak se k podvodu s pohledávkou vlastně Radovan Krejčíř dostal?
Krejčíř se pohyboval v rámci té organizované skupiny společně s Martinem Pechanem (obchodním ředitelem Čepro - pozn. red.) a velmi pravděpodobně mělo jít o plán, jak se vyrovnat s celním dluhem, který vznikl na jedné z dalších společností Tukový průmysl. Když to zkusím jednoduše vysvětlit: Tukový průmysl byl celním deklarantem společnosti Bena. Jinými slovy měl vykonávat služby při propouštění toho zboží na trh. Akorát, že zatímco Bena obchodovala a vyskladňovala ty hmoty, v celní evidenci hmoty pouze rostly. Nikdo to neřešil, až vznikl celní dluh ve výši 2,9 miliardy korun. To bylo samozřejmě v nějakou chvíli potřeba řešit a tak vznikl plán, že přijde domluvená celní kontrola do sídla Tukového průmyslu. Tam pak najde falšované švýcarské franky v hodnotě asi 4,8 miliardy korun, zabaví je a následně celník zmizí, celní dluh bude zaplacen a Tukový průmysl se bude domáhat zpět dalších dvou miliard po českém státu. Nevyšlo to z důvodu, že se jednotliví aktéři začali bát o svůj život, protože velmi pravděpodobně, a odpovídá tomu i ten trestní rozsudek, neměl celník jen tak zmizet, ale mělo dojít k jeho vraždě. V návaznosti na tyto obavy došlo k oznámení na policii. Celá akce tím spadla, žádná kontrola neproběhla a žádné peníze předány nebyly.
Celý rozhovor s Milanem Kučerou o případu Krejčířova útoku na Čepro najdete jako bonus našeho podcastu Tajná složka na HeroHero, Patreonu a Forendors. Můžete využít slevu na předplatné 50 procent na čtvrt roku pod tímto odkazem.