Rinat Achmetov se už řadu let drží na špičce žebříčku nejbohatších lidí na Ukrajině. A to i přes to, že se majetek osmapadesátiletého oligarchy výrazně zmenšil po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Achmetovo impérium sdružené do holdingu SCM zahrnuje firmy z oblasti zpracování oceli, těžby uhlí a také energetické společnosti.
Důležitým uzlem pro Achmetovovo podnikání byl před válkou přístav Mariupol, kde Achmetovovu holdingu patřily například obří železárny Azovstal. Město ale na začátku invaze ruské bomby prakticky srovnaly se zemí. Azovstal se pak stal posledním útočištěm ukrajinských obránců, než město zcela obsadily ruské jednotky.
Ukrajinský oligarcha se nechal slyšet, že se jednou vrátí do ukrajinského Mariupolu a znovu ho vystaví.
Ukradený Krym
Achmetov má celkově s ničivými dopady ruských imperiálních snah na podnikání bohaté zkušenosti.
V roce 2012 byl oligarcha Achmetov na koni. Jeho jmění přesahovalo 10 miliard dolarů a jeho firmy byly největším zaměstnavatelem v zemi. Zároveň to Achmetov uměl i politicky. Udržoval blízké vztahy s tehdejším ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem a za jeho Stranu regionů dokonce seděl v parlamentu.
Když se tak ve zmíněném roce oznámila privatizace státní energetické firmy Krymenergo, Achmetov stál na značkách. Ve veřejné dražbě jeho společnost DTEK získala nadpoloviční většinu firmy a měla tak na starosti rozvod elektřiny na poloostrově Krym.
Jakub Mikel
V roce 2013 dosáhla hodnota Achmetovova majetku 15,3 miliard dolarů (320 miliard korun). Pro srovnání, dnes je Achmetovův majetek odhadován na 7,9 miliardy dolarů (170 miliard korun). První drolení nastalo hned v roce 2014.
Vliv na to měla ruská anexe Krymu. Firma DTEK Krymenergo i po obsazení poloostrova ještě chvíli fungovala, založila si dokonce v nově jmenované republice pobočku a zdálo se, že by i pod novým režimem mohla pokračovat.
V roce 2015 ale místní úřady rozhodly, že majetek společnosti na Krymu znárodní. Krymský premiér Sergej Aksjonov prohlásil, že rozhodnutí o znárodnění Krymenerga bylo učiněno v zájmu obyvatel poloostrova. „Energetický sektor by měl být kontrolován státem,“ prohlásil. Podle něj se Krymenergo transformovalo ve strukturu, „která různými způsoby vymáhala peníze od obyvatel.“
Dostat Rusko pod tlak
Vedení společnosti se ale s takovým přístupem nesmířilo. V roce 2017 přešel Achmetov do protiútoku a rozjel proti Rusku arbitráž. Za škody způsobené znárodněním požadovaly Achmetovovy firmy po Ruské federaci 400 milionů dolarů.
Jakub Mikel
Po pěti letech ostré bitvy dal arbitrážní soud v Haagu skupině DTEK zapravdu. Rozhodčím nálezem přiřkli arbitři DTEKu odškodnění 267 milionů dolarů (v přepočtu 6,2 miliardy korun). Majitel firmy Achmetov úspěch v arbitráži komentoval následovně:
„Rusko by mělo být pod neustálým tlakem – na bojišti, prostřednictvím sankcí i právními prostředky. Já a mé firmy uděláme vše pro to, abychom to zajistili,“ prohlásil nejbohatší muž Ukrajiny.
„Pracujeme 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, abychom zajistili, že nepřítel bude postaven před soud a zaplatí za každý spáchaný zločin. Budeme v této cestě pokračovat, dokud Rusko nebude pohnáno k odpovědnosti všem Ukrajincům za zlo a zkázu, kterou způsobilo,“ dodal.
Ukrajinci na lovu
Jak už Odkryto.cz informovalo, zraky Achmetovových právníků se letos upřely v tomto ohledu na Česko. DTEK v dubnu oslovil Obvodní soud pro Prahu 6 s tím, aby nařídil nucený prodej 31 nemovitostí, které v Praze patří Ruské federaci. Z utržených peněz by se tak částečně firmě uhradila způsobená škoda.
Zatím ale DTEK narazil, protože soud nucený prodej zamítl. Advokát Robert Pelikán, který v Česku firmu zastupuje, ale avizoval, že tím snaha DTEKu nekončí. „Podali jsme odvolání a doufáme, že odvolací soud věc přehodnotí a povolí výkon rozhodnutí,“ zmínil Pelikán.
Jiří Hynek
Praha ale není zdaleka jediná karta, na kterou DTEK vsází. Izraelský web i24News v květnu informoval, že se DTEK obrátil na soud v Jeruzalémě s výzvou, aby zajistil dvě ruské nemovitosti - Sergei Palace Hotel a parkoviště HaMa'alot. Tamní média upozorňují, že pro Izrael se jedná o velmi citlivou diplomatickou záležitost.
DTEK zároveň není jediná ukrajinská firma, která loví ruské nemovitosti ve světě. Známý je případ plynárenské společnosti Naftogaz. Ta stejně jako DTEK po anexi Krymu přišla na poloostrově o svůj majetek. Arbitrážní soud jí následně přiřkl rekordní odškodné 5 miliard dolarů (114,5 miliardy korun).
Naftogaz na začátku srpna uspěl u vídeňského soudu, který nařídil zajištění dvacítky ruských nemovitostí ve Vídni a jejich následnou aukci. Generální ředitel Naftogazu Oleksij Černyšov v návaznosti na to prohlásil, že podobná řízení probíhají i v jiných jurisdikcích. „Rusko za všechno zaplatí,“ uvedl Černyšov.
Podle informací Odkryto.cz je Česko jednou ze zmíněných jurisdikcí, kde Naftogaz své nároky zkouší uplatnit. Zatím bez úspěchu.
