Místy až sedmdesáti metrový hořící odval hlušiny z ostravských koksoven nedaleko Ostravy, známý jako Heřmanická halda, je podle expertů jednou z největších ekologických katastrof v regionu střední Evropy.
Odkryto.cz situaci kolem haldy popsalo v prvním textu minulý týden. Halda hoří už od konce devadesátých let a situaci zatím nikdo nevyřešil. Státní podnik Diamo, který tím byl pověřen, se přitom v minulosti dopustil klamání úřadů. To, když tvrdil, že odtěžil kaly z nádrží v areálu. Ty byly celkem tři.
Diamo „úspěšnou misi“ oznámilo Moravskoslezskému krajskému úřadu v roce 2011. A požádalo, aby mu úřad zrušil povinnost dělat odběry a analýzy vzorků podzemní vody. Když jsou toxické látky pryč, není třeba nic měřit, řekli si úředníci a více než dekádu se vzorky nevyhodnocovaly.
Jenže pak přišlo překvapení: inspekce životního prostředí v rámci kontroly nakládání s odpady v Diamu přišla na to, že uhelné kaly jsou stále v prostoru nádrže.
„V prostoru kalové nádrže K-1 jsou stále deponovány uhelné kaly… Celkový objem zbytkových kalů v nádrži K- 1 byl vypočten na cca 96 000 metrů krychlových,“ citoval web Seznam Zprávy zjištění inspektorů. Tato nádrž vznikla mezi lety 1965 a 1971 k ukládání takzvaných neflotovaných kalů.
Diamo prostě v roce 2011 neuvedlo pravdivé údaje a až o dlouhých třináct let později krajský úřad své rozhodnutí zrušil.
Státní podnik měl informaci o tom, že z nádrží nebyly kaly odtěžené minimálně od roku 2020 a přesto se situací nic nedělal. Navíc, jak bylo řečeno, více než dekádu nikdo neměřil škodliviny ve spodních vodách. Není tak jisté, jaké toxické látky a v jakém množství se mohly dostat do spodních vod a odtud do řeky Odry, která protéká nedaleko haldy.
Státní podnik tvrdí, že za vše můžou soukromé firmy. „Nikdy jsme nepřevzali pozemky pod čistírnou odpadních vod, ani jejich součásti tedy stavbu, či kaly. Kaly v minulosti odtěžoval třetí subjekt pro komerční účely,“ tvrdí Diamo na svých stránkách, které mají sloužit k vyvracení nepravdivých informací o problematice haldy.
Diamo tvrdilo, že odtěžení kalů měl provést velký mezinárodní přepravce. Ten to ale odmítl. Samotné rozhodnutí Moravskoslezského krajského úřadu je navíc adresováno právě Diamu.
Toxický materiál na stavbu?
Kaly navíc souvisí i dalšími problémy kolem haldy. Firma Ostravská těžební vybudovala před osmi lety přímo na haldě třídicí linku, která měla z hlušiny odvalu oddělit zbytkové uhlí. Diamo podle společnosti na linku vozilo i materiál právě z kalových nádrží.
Na podobný problém pak údajně narazila také společnost Strabag, která stavěla silniční obchvat Frýdku-Místku. Na stavbu používala materiál z haldy koupený od Diama. Jeho testy však ukázaly vysoké množství škodlivin a tak existuje podezření, že mohl rovněž pocházet z kalových rezervoárů.
Za tyto praktiky se v minulosti udělovaly milionové pokuty. Třeba před osmi lety dostala firma Klio za vypoštění znečištěných vod z čističky Zličín dvoumilionový postih. A před pěti lety firma Purum dokonce o dva miliony vyšší pokutu.
Přesto, že na situaci kolem kalových nádrží již v minulosti upozornila média, kalové nádrže stále nejsou zcela odstraněny. A prohořívající materiál se mezitím dostal až k hrázi zmíněné kalové nádrže K1, kde jsou nebezpečné odpady, jejichž likvidaci mělo Diamo zajistit.
Jeho šéf Ludvík Kašpar dlouhodobě odmítá veškerou kritiku a tvrdí, že žádná ekologická katastrofa nehrozí. Ve vedení podniku sedí už pět let.
Pokračuje také spor o sanaci haldy. Jak zjistil server iRozhlas.cz, město Ostrava nově žádá, aby sanační práce od Diama převzal nový vlastník poloviny odvalu, firma OKK Koksovny miliardáře Petra Otavy. Podle primátora Ostravy Jana Dohnala (ODS) trvá Diamu sanace už příliš dlouho a koksovny by do ní mohly vložit nový impulz. Diamo pouze uvedlo, že jej návrh zaskočil.
