Ukrajinská firma DTEK Krymenergo rozjela v Česku proces k prodeji ruského státního majetku. Podle zjištění Odkryto.cz se návrh týká řady nemovitostí v Praze, které už v souvislosti s možným prodejem mají zápis v katastru nemovitostí.
Firma DTEK Krymenergo byla před ruskou anexí Krymu v roce 2014 hlavním distributorem a dodavatelem elektřiny na poloostrově. Pokrývala více než 80 procent místní spotřeby a na Krymu měla majetky v přepočtu za stovky milionů dolarů.
Po ruské anexi Krymu ale firma o majetek přišla - Ruská federace ho jednoduše po obsazení poloostrova znárodnila. Holding DTEK se proti tomu bránil a v roce 2017 vyvolal arbitráž proti Rusku na základě smlouvy o ochraně investic. Po režimu prezidenta Vladimira Putina požadoval jako náhradu škody 500 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 11,5 miliardy korun).
V roce 2023 mezinárodní arbitrážní tribunál přiznal DTEKu kompenzaci 267 milionů dolarů včetně úroků (v přepočtu zhruba 6,2 miliard korun). Ukrajinská společnost začala sumu vymáhat různě po světě, především ve Spojených státech a Velké Británii.
Rusko se ale proti arbitrážnímu nálezu bránilo u mezinárodních soudů a celý spor se tím zkomplikoval. Aktuálně běží soudní řízení ve Velké Británii a Nizozemsku.
Česká linka
Jak ale zjistilo Odkryto.cz, v první půlce letošního dubna se DTEK obrátil na český soud s tím, aby nařídil prodej části ruských aktiv v České republice. Odkazuje se přitom na předešlý úspěch v mezinárodní arbitráži.
Podle dokumentu, který má redakce k dispozici z katastru nemovitostí, se DTEK obrátil na Obvodní soud pro Prahu 6 „pro návrh na nařízení výkonu rozhodnutí cizího rozhodčího nálezu prodejem nemovitých věcí.“
V seznamu nemovitostí určených k prodeji nechybí jak četné vily v pražské Bubenči, nechvalně známé bytovky na Schwaigerově ulici, ale třeba i pravoslavný kostel na Sibiřském náměstí, původně zkolaudovaný jako autosalon.
Podobný způsob přitom už dřív zvolila firma Naftogaz ve Finsku. Ve Skandinávii už majetek Ruské federace začali konfiskovat.
Česká republika zatím ke konfiskaci nepřistoupila. Soudně už ale vymáhá stovky milionů korun za nájemné, které Rusko od Sametové revoluce neplatilo. „Že neplatili za socialismu nájem, to bych ještě pochopil. Z bratrské lásky k Sovětskému svazu. Ale oni neplatili ani třicet let po revoluci,” popsal už dříve pro Odkryto.cz ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Teď se s nimi o to soudíme, už to dělá sto milionů korun,” podotkl ministr.
Nemovitosti, jejichž prodeje se ukrajinská firma v Česku domáhá, jsou ale zároveň od roku 2023 zmraženy v rámci uplatňovaných protiruských sankcí. Což může být potenciální překážka.
Žaloba proti zmražení
Ke zmražení ruských majetků přistoupily české úřady na konci roku 2023 a to jako vůbec první na světě. Většina států nebo Evropská unie totiž sankcemi postihovala ruské oligarchy a nebo jednotlivé osoby ruského establishmentu.
Až Česko přistoupilo k tomu, že na tuzemský sankční seznam zařadilo ruskou státní agenturu, která se stará o správu ruských nemovitostí v Česku. Finanční analytický úřad (FAÚ), který má vymáhání sankcí v Česku na starost, v návaznosti zmrazil desítky nemovitostí ve vlastnictví Ruské federace.
Ta se proti krokům FAÚ bránila u ministerstva financí, pod které úřad spadá, ale neúspěšně. Ministerstvo potvrdilo závěry FAÚ. Rusko se proto se žalobou obrátilo na Městský soud v Praze, jak Odkryto.cz potvrdil mluvčí ministerstva financí Ondřej Macura.
„Ministerstvo navrhuje žalobu zamítnout,“ uvedl stručně Macura k ministerskému postoji.
Žalobu za Rusko podal advokát Michal Pacovský. Odkryto.cz ho v minulém týdnu oslovilo s dotazy prostřednictvím emailu, ale nikdo z kanceláře do vydání textu nereagoval.
