Snaha ukrajinské energetické společnosti DTEK Krymenergo vyvolat nucený prodej ruských nemovitostí v Praze narazila na český soud. Jak už Odkryto.cz informovalo, DTEK provozoval do roku 2014 elektrickou síť na poloostrově Krym.
Po anexi poloostrova byl ale majetek firmy Ruskou federací znárodněn a DTEK se, podobně jako další ukrajinské společnosti se stejným osudem, začal bránit u mezinárodních soudů.
V roce 2023 uspěla firma v arbitráži před rozhodčím soudem v Haagu, který jí přiznal kompenzaci 267 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 6,2 miliard korun). S ohledem na to, že se Rusko k placení přiznané sumy nemá, přistoupil DTEK k návrhu na nucený prodej ruských nemovitostí v Praze.
Jakub Mikel
Žádostí DTEKu se od dubna zabýval Obvodní soud pro Prahu 6 a na konci července soudkyně Lenka Pavlovská vydala usnesení, kterým požadavek ukrajinské firmy zamítla. Odkryto.cz žádalo soud o informaci k rozhodnutí, ale neúspěšně.
„S ohledem na charakter řízení Obvodní soud pro Prahu 6 v této věci nebude poskytovat žádné informace,“ napsal na dotaz redakce mluvčí Ivo Brand.
V rozporu s veřejným pořádkem
Odkryto.cz se přesto mohlo s odůvodněním soudkyně Pavlovské seznámit. Z usnesení plyne, že podle Pavlovské je výkon arbitrážního nálezu, tedy nucený prodej ruských nemovitostí, „v rozporu s veřejným pořádkem České republiky.“
Soudkyně se přitom odkazuje na stanovisko české vlády z roku 2024, ve kterém Česká republika tvrdí, že považuje anexi Krymu za mezinárodně protiprávní akt bez jakýchkoli právních účinků. Tedy, že Krym Rusku prostě nepatří.
Jenže ukrajinský DTEK vedl arbitráž proti Rusku na základě mezinárodní dohody o ochraně investic. Ta se vztahuje na případy, kdy firma z jedné země, v tomto případě z Ukrajiny, podniká na území druhé země a její orgány svými kroky firmu poškodí. Zde vstupuje do hry problematický status Krymu.
Pokud by teď soud prodej budov nařídil, uznal by tím podle Pavlovské to, že Krym je součástí Ruska.
Jiří Hynek
„Za situace, kdy by soud přistoupil k výkonu podkladového rozhodčího nálezu na území České republiky, zpochybnil by tímto krokem jak územní svrchovanost Ukrajiny nad oblastí Krymu, tak i její teritoriální integritu jakožto jednotného státu, neboť by tím připustil, že zmařená investice oprávněné jako ukrajinského státního příslušníka...byla fakticky učiněna na území cizího státu, respektive v oblasti pod jeho legální svrchovanou kontrolou, nikoli na území Ukrajiny,“ píše soudkyně v usnesení.
A pokračuje:
„Ačkoli soud nezpochybňuje, že oprávněná (DTEK) byla poškozena na svých majetkových právech a utrpěla v důsledku ozbrojené invaze a navazujících kroků podniknutých ze strany Ruské federace vážnou majetkovou újmu, jak ostatně potvrzuje též předložený rozhodčí nález, nelze se zásadně ztotožnit s postupem, kdy by Česká republika stanoviskem svých vrcholných státních orgánů na straně jedné odsoudila mezinárodně protiprávní chování Ruské federace, zatímco výkonem rozhodčího nálezu ze strany soudu by tento postoj zcela popřela.“
Jiné soudy problém neměly
Ukrajinskou společnost DTEK u českých soudů zastupuje advokát a bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán. A ten neskrývá určitou rozpačitost nad tím, jak obvodní soud rozhodl.
„Domníváme se, že nám nepřísluší hodnotit rozhodnutí soudu, ale upřímně řečeno je i pro nás, natož pro klienta, složité pochopit jeho logiku,“ řekl Pelikán Odkryto.cz.
„Rozhodnutí je založené na tom, že připustit výkon rozhodnutí odsuzujícího Rusko k odškodnění našeho klienta by prý bylo v rozporu s českým veřejným pořádkem. Nechápeme proč a soudy v žádné jiné zemi k takovému závěru nedospěly,“ poznamenává advokát.
Jakub Mikel
Jak navíc Pelikán připomněl, územní otázkou se zabýval i arbitrážní tribunál v Haagu, který nároky DTEKu posuzoval. Podle rozhodců bylo stěžejní to, že v předmětné době, kdy došlo k vyvlastnění majetku DTEKu na Krymu, tak poloostrov fakticky kontrolovala Ruská federace. Proto tribunál DTEKu odškodné přiznal.
„Pro učinění tohoto závěru přitom nebylo dle rozhodčího tribunálu nutné posuzovat otázku svrchovanosti či suverenity nad tímto územím, která je mezi Ruskem a Ukrajinou sporná,“ doplnil Pelikán. Jinými slovy, podle arbitrů uznání nároku DTEKu neznamená rovnou i uznání ruské anexe Krymu.
Firma DTEK se tak i přes prvotní neúspěch u českého soudu nevzdává a chce pokračovat ve vymáhání.
„Podali jsme odvolání a doufáme, že odvolací soud věc přehodnotí a povolí výkon rozhodnutí,“ uzavřel Pelikán. Zároveň podle informací Odkryto.cz není DTEK jediná ukrajinská společnost, která u českých soudů žádá o nucený prodej ruských nemovitostí. Zatím ale všechny pokusy končí neúspěchem.
