V březnu letošního roku si při návštěvě ukrajinské Oděsy prezident Petr Pavel prohlížel rušiče dronů od české firmy URC Systems. Jde o zařízení umístěné v dodávce Opel Movano, které umí na velkou vzdálenost rozpoznávat bezpilotní prostředky a rušit jejich signál. V době prezidentovy návštěvy byly české rušiče součástí případu, který dodnes vyšetřuje ukrajinská tajná služba SBU a v němž jsou obviněni dva lidé.
Aby mohla rušiče na Ukrajinu dodávat, čelila firma URC požadavku na úplatek téměř 200 tisíc dolarů, v přepočtu přes čtyři miliony korun. Peníze měly být určeny pro vysoce postavené důstojníky armády a úředníky tamního ministerstva obrany. Manažer URC však začal spolupracovat s tamní kontrarozvědkou a pomohl případ rozkrýt. Mělo jít o rozsáhlou síť sahající až do nejvyšších pater ministerstva, která systematicky zneužívala svoji pravomoc a vydírala zahraniční společnosti dodávající vojenské technologie.
Kauza nasvěcuje podmínky, kterým tuzemské firmy v zemi zasažené válkou čelí. Redakci Odkryto.cz se ji podařilo zrekonstruovat na základě výpovědí několika dobře informovaných zdrojů působících na Ukrajině. Z obav o bezpečí dotčených lidí však nebude jejich identitu zveřejňovat.
Musíte zaplatit
Případ se začal odvíjet před dvěma lety. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu začala firma URC Systems, která patří do byznysového portfolia miliardáře Jakuba Havrlanta, dodávat tamní armádě první auta s mobilními rušiči dronů.
Jde o takzvaný prostředek elektronického boje, pro který se zažila anglická zkratka EW, electronic warfare. Cena jednoho auta od URC je asi 1,2 milionu eur, tedy v přepočtu 27 milionů korun. Vozy neplatili Ukrajinci, koupila je pro ně jedna z partnerských zemí.
Firma, podobně jako stovky dalších, které začaly na Ukrajinu dodávat své výrobky, doufala, že se její rušiče osvědčí a tamní armáda je později bude chtít ve větším množství. Všechno se zdálo být na dobré cestě, auta od URC používali Ukrajinci například v Doněcké oblasti, kde jen pár kilometrů od frontové linie chránily vojáky před drony. Systémy fungovaly přímo u linie boje, často jen několik kilometrů od takzvané zóny smrti, kde poskytovaly krytí postupujícím i bránícím se jednotkám proti hrozbám z bezpilotních prostředků.
Jenže pak manažera firmy Petra H. (jeho pravé jméno redakce zná ale z obav o jeho bezpečnost jej nezveřejňuje) oslovil jeho místní kontakt s konexemi v armádě. Říkejme mu třeba Igor.
Loni koncem října se oba muži sešli v lobby hotelu Sky Lounge v Kyjevě. A Petr H. si vyslechl dost neuvěřitelný příběh. Rušiče od URC jsou nekvalitní, neosvědčily se a na zakázky může firma zapomenout, protože nedostane potřebné osvědčení od Hlavního ředitelství pro radioelektronický a kybernetický boj, začal Igor a pokračoval. Situace má řešení: když URC zaplatí tři procenta z ceny každého auta bokem (celkově šlo o 190 tisíc dolarů, v přepočtu přes čtyři miliony korun), plukovníkovi, který je vedoucím Hlavního ředitelství pro radioelektronický a kybernetický boj, může navrhnout technickou modernizaci zařízení a zajistit tím i formální doporučení armády. Pak už budou zařízení od URC dostávat jen kladná hodnocení.
O pár dní později se schůzka na stejném místě opakovala. A Igor tlumočil další dost nepříjemný vzkaz. Plukovník rozhodl, že rušiče od URC armáda nebude používat, dokud nedostane požadované všimné. V lednu pak Igor přišel s další možností, jak situaci vyřešit - šéfa ředitelství pro radioelektronický boj by šlo obejít pomocí prvního náměstka ministra obrany. Jenže ten za to podle Igora také bude chtít něco pro sebe.
Petr H. věděl, že je to nesmysl. Rušiče armáda do té doby používala a měla na ně výborné ohlasy přímo od vojáků. Nakonec však souhlasil s tím, že peníze sežene. Igorův požadavek si však nenechal pro sebe a začal spolupracovat s ukrajinskou tajnou službou SBU. Dokládají to veřejně dostupné dokumenty.
S drátem pod košilí
Od té doby začal Petr H. hrát riskantní hru. Dál se s Igorem scházel, jenže jejich setkání na dálku poslouchali ukrajinští zpravodajci z SBU (Služba bezpečnosti Ukrajiny - pozn. red.). Ti tak zaznamenali i schůzku, která se letos třiadvacátého ledna odehrála v Igorově bílém BMW X5, na které mu Petr H. předal zálohu úplatku: deset tisíc dolarů hotově, tedy asi 210 tisíc korun.
SBU se snažila vypátrat, komu mají úplatky směřovat, a jestli Igor opravdu dokáže glejt pro českou firmu na generálním štábu vyřídit. Všechno nasvědčovalo tomu, že ano, protože například na začátku dubna poslal Petrovi H. fotku dopisu Odboru vojensko-technické politiky, vývoje výzbroje a vojenské techniky Ministerstva obrany podepsaného jedním z brigádních generálů, pro společnost URC Systems. „Hlavní ředitelství podporuje návrh firmy na modernizaci dodaných systémů na náklady partnerských zemí,” stálo v něm.
Karel Hrubeš
O dva měsíce později, dvanáctého června, přišla klíčová schůzka. Byl čas doplatit zbytek úplatku. Na parkovišti hotelu Premier Rus v Kyjevě Petr H. předal Igorovi požadovaných 190 tisíc dolarů. V zápětí Igora zadržela a obvinila SBU. A o chvíli později byl na základě informací od Igora zadržený i další člověk z řad Ministerstva obrany, který se měl na vydírání podílet.
Oběma pachatelům hrozí až osmileté vězení a trest propadnutí majetku. Vyšetřování vede specializovaná prokuratura pro oblast obrany.
Strach z odvety
Redakce Odkryto.cz kontaktovala už začátkem října společnost URC Systems i manažera Petra H. s dotazy ohledně tohoto případu. Ty však zůstaly bez odpovědi. URC rušičky na Ukrajinu dodává dál, kolik jich operuje ve válečné zóně, je tajné.
Jestli se SBU podařilo při vyšetřování pokročit dál a zjistit, zda se do případu skutečně namočili i nejvyšší důstojníci ukrajinské armády a další úředníci ministerstva obrany, zatím není jasné.
Ve zprávě, kterou SBU k případu vydala, mluvila pouze o vydírání české firmy. „Bezpečnostní služba Ukrajiny zadržela v Kyjevě dva podnikatele, kteří mohli narušit volné dodávky zařízení pro elektronický boj (EW) do naší země. Podle materiálů k případu začali obžalovaní vydírat zahraniční společnost, která vyrábí zařízení EW,“ uvedla SBU. Z veřejně dostupných dokumentů vyplývá, že jeden z obviněných mužů už je na svobodě na kauci v přepočtu dva miliony korun.
Ve vedení tamního ministerstva obrany i armády však došlo v poslední době k několika větším otřesům. Začátkem roku byl například propuštěn náměstek ministra obrany Dmytro Klimenkov, který měl na starosti nákup zbraní.
