Ruská hranice v Narvě působí jako místo, kde se střetávají dva světy — evropský a imperiální. Město, v němž přes 80 procent obyvatel tvoří ti ruskojazyční, je nejvýchodnějším výběžkem Estonska a zároveň jedním z nejcitlivějších bodů celé Evropské unie. Stačí přejít most přes řeku Narvu a člověk stojí tváří v tvář Putinovu režimu.
Do Estonska jsme dorazili v týdnu, kdy se v Narvě znovu řeší bezpečnost. Protitankové zátarasy, nové kontroly, omezení na hraničním přechodu — projít mohou už jen pěší. Pohyb vozidel je pozastaven. Estonsko otevřeně mluví o tom, že právě tento region by mohl být prvním cílem případné ruské agrese.
„Narva není jen město. Je to první linie,“ říká předseda zahraničního výboru parlamentu Marko Mihkelson, s nímž jsme mluvili v Tallinnu. Podle něj jde o místo, kde se testuje odolnost Evropy, její vůle bránit vlastní území a vlastní hodnoty. Jeho slova nezní jako politické prohlášení, ale jako popis reality, kterou Estonci žijí už deset let.
Už v pondělí najdete na Odkryto.cz a našem YouTube kanále velkou videoreportáž z Estonska.
